Datové formáty W3C
Poznámka W3C z 29. října 1997
- Originální dokument:
- http://www.w3.org/TR/NOTE-rdfarch
- Autor:
- Tim Berners-Lee, W3C (timbl@w3.org) a team W3C
- Verze překladu:
- http://dsic.zapisky.info/W3C/Architecture/
- http://dsic.zapisky.info/archive/W3C-Architecture-20040901/
- Autor překladu:
- Josef Petrák
- Datum publikování:
- 30. srpna 2004
Tento dokument je překladem dokumentu „W3C Data Formats“ publikovaného organizací W3C na adrese http://www.w3.org/TR/NOTE-rdfarch. Na dokument jsou uplatňována intelektuální práva, která dodržuji. I přes veškerou snahu může tento dokument obsahovat menší chyby způsobené překladem. Pokud takové nepřesnosti objevíte, kontaktujte některého z autorů, prosím.
Obsah
Status dokumentu
Tento dokument je odpovědí na často kladenou otázku o vztahu mezi různými specifikacemi datových formátů. Jde spíše o jednoduché vysvětlení, než o technický dokument. Dokument nebude aktualizován, nenese rubopis vlastních technických specifikací. Prosím, nahlédněte na odkazované části webových stránek W3C, kde najdete detaily a aktuální stav vývoje těchto specifikací.
Výtah
XML je stále více a více přijímán jako obecná syntaxe pro vyjádření struktury v datech. Resource Description Framework (RDF), vrstva na vrcholu XML, nyní poskytuje obecný základ pro vyjádření sémantik. Aplikace, které umožňují programům logicky kombinovat data, budeme tvořit s použitím RDF (a tedy XML) a toto bude zvyšovat modularitu a rozšiřitelnost Webu. Toto je potenciál pro jeho rapidní budoucí růst, spojující sílu nových, nezávisle vyvíjených aplikací.
Architektura datových formátů
Tato poznámka podává náhled na některé ze specifikací datových formátů W3C a vztah mezi nimi.
XML nahrazuje SGML a umožňuje vyjádření struktury; RDF umožňuje vyjádření sémantik.
Vyjádření struktury
Standard SGML dává obecný způsob vyjádření struktury dat aplikacícm zpracovávajícím text dokonce, i když různé typy dokumentů měly různé struktury.
HyperText Markup Language (HTML) je konkrétní aplikace založená na SGML. Ostatní zahrnují různé typy dokumentů definovaných například pro iniciativu „CALS“.
Nový rozšiřitelný značkovací jazyk W3C (XML) poskytuje stejnou funkci jako SGML jednodušším a silnějším způsobem. Budoucí textové značkování z W3C bude tvořeno na XML raději než na SGML. Toto může být aplikováno i na budoucí verze HTML, ale vše závisí na technické práci na zpětné kompatibilitě a strategii přechodu.
Metadata
Web je stále více a více používán pro strojům srozumitelný obsah. Příchod XML je pro tento účel správně načasován a posktuje obecnou syntaxi pro velké množství nových datových formátů.
Mnoho z těchto aplikací je více než jen strukturovanými daty. Data reprezentují strojům srozumitelné tvrzení o objektech na nebo mimo Web. Tyto „Metadata“ budou umožňovat umístit obrovské množství informací a existujících aplikací na Web nejen pro lidské „serfování“, ale i pro porozumění stroji: vyhledávání, zdůvodnění (reasoning) a analyzování.
Vyjádření sémantik
„Resource Description Framework“ je sadou specifikací, které umožňují metadatovým aplikacím, aby byly kombinovány a spolupracovali obecným způsobem při vyjádření sémantik, které sdílí. RDF je další vrstvou na vrcholu XML.
V současné době existuje pouze velký průmysl produkující aplikace, které umisťují informace z odkazových informačních systémů (legacy information system) na Web, existuje také průmysl produkující aplikace pro surfování na Webu, programovány s několika nápady, jak by měly být webové stránky automaticky generovány, získávány a překonvertovány do dobře definovaných strojům srozumitelných dat. RDF umožní, aby tato dlouhá cesta byla krátký okruhem a umožní programům získat data přímo.
Dobře definovaná rozšiřitelnost
S přínosem zkušeností tvoří RDF velký krok vpřed proti specifikacím jako HTML nebo HTTP. Tyto specifikace byly rozšířeny během jejich evoluce. Jedním z rozvíjejících procesů bylo i experimentální přidávání tagů. Význam nebo důležitost těchto nových tagů pro software nebyl nikdy evidentní, během experimentů se neobjevilo nebezpečí vážné nekompatibility.
RDF má za cíl umožnit dokumentům, aby byly zapsány v směsi starých standardů a nových specifických experimentálních nebo proprietálních slovníků, ale s dobře definovaným způsobem, jak vědět, co je důležitého, co může být ignorováno a jak starý software může dedukovat nebo stáhnout a rozumět novým slovníkům. Toto bude umožňovat kombinaci aplikací, pokud, například, mohou být dokumenty vytvořeny, tak že se kombinují pomocí dobře definovaného konceptu bankovní, inženýrské a právnické slovníky. Síla Webu jako vyjadřujícího média se stane produktem (spíše než souhrnem) individuálních vývojů.
Dále umožněním experimentálním slovníkům míchat se se standardními slovníky bez hrozby integrace systému, RDF bude dávat jasnější a rychlejší cestou vývoje pro nové nápady bez nutnosti tolika standardních setkání.
Přechod k RDF
Plánem je pro existující aplikace W3C jako PICS 1.0, napsaným před vznikem XML a RDF, vytvořit přechod k verzi 2.0 definované v termínech RDF a tedy v XML. Toto umožní kombinovat popisky PICS s informacemmi o soukromí (například) z projektu P3P, který bude umožňovat užití RDF. Mnohou nových aplikací bude, jako P3P, přímo postaveno na RDF. Konsorcium podporuje existující aplikace při vytváření přechodu k RDF tak, aby se využilo této rozšiřitelnost, použitelnosti a síly kombinace s ostatními aplikacemi.
Doufáme, že tento úvod objasňuje vztah mezi těmito specifikacemi. Pro více informací si přečtěte odkazované dokumenty a sekce stránek na stránkách W3C.
Reference
Odkazy na dokumenty a stadardy zmíněné v textu:
- HTML
- http://www.w3.org/MarkUp
- Metadata
- http://www.w3.org/Metadata
- P3P
- http://www.w3.org/P3
- PICS
- http://www.w3.org/PICS
- RDF
- http://www.w3.org/Metadata/RDF
- SGML
- http://www.w3.org/MarkUp/SGML
- XML
- http://www.w3.org/XML
- W3C
- http://www.w3.org/
